...Opusťte toto místo jiní, než jací jste sem přišli...
"Citát je velmi užitečná náhražka vtipu." - Oscar Wilde
Ztráta té překrásné plynulosti pohybů, kterou jsme vynikali jako děti, je součástí dospívání a stárnutí člověka.
Kdy si to, co obývá tělo, "myslí", že je v dělání pohybu lepší než tělo samotné.
Děti se pohybují přirozeně, nechávají pohyb "se stát", ne však vědomě.
Úkolem nás dospělých je pokorně se vrátit zpět k důvěře v nezměrnou inteligenci těla a naučit se vědomě pohybovat životem se stejnou lehkostí a krásou.
Se zajímavým zjištěním, které dokazuje jednoznačný vliv okolního prostředí na zdraví a vliv duše na tělo přichází v 11. století Avicenna.
Tento perský učenec a lékař do dvou sousedících, ale oddělených kotců umístil berana a vlka. Beran přestal žrát, spát a po pár dnech „bezdůvodně“ pošel, přestože na něho vlk nemohl zaútočit.
Lidé ale jako by se z tohoto poznatku nepoučili. Takže o 900 let později píše Konrád Lorenz (1990) k překvapení všech o rostoucích neurózách a agresivitě v přelidněných městech, ve kterých má člověk v paneláku omezen životní prostor na několik málo metrů čtverečních. Rovněž Hnízdil (2011) musí znovu poukazovat na rizika práce v open space prostorách a jejich negativním vlivu na naše zdraví. Přitom však nejde o nic nového,
Existuje jedno tibetské rčení:
"Když jsi v těle osla, vychutnávej trávu."
Jinými slovy, měli bychom si vážit svého současného života a radovat se z něj, protože je smysluplný a sám o sobě cenný a protože je to život, který právě žijeme...
Doha
Štěstí nelze najít ani velkým úsilím, ani silou vůle. To proto, že je samo přítomno v uvolnění a odevzdání. Neusiluj. Usilování nikam nevede. Cokoliv se objeví v mysli, nemá zhola žádný význam; protože to nemá žádnou reálnou podstatu. Neulpívej na tom. Neposuzuj to. Dovol hře života, aby se děla sama od sebe; stoupala vzhůru i padala zpět dolů. Dovol jí to, aniž by ses snažil něco měnit a tak bude všechno mizet a znovu se objevovat; bez konce. Je to pouze naše hledání štěstí, která nám brání štěstí opravdu vidět. Je to jako se hnát za duhou. Nikdy ji nechytíš. I když ve skutečnosti neexistuje, vždy tady byla a provázela nás v každém okamžiku. Nevěř v pravdivost dobrých a špatných zážitků, jsou jako duhy. Chceš-li uchopit neuchopitelné, skončíš v marném vyčerpání. Jakmile uvolníš toto sevření, otevře se před tebou prostor - otevřený, vítající a pohodlný. Tak toho využij. Všechno už beztak máš. Zastav své hledání. Nevydávej se do neproniknutelné džungle, abys našel slona, který je dávno v pohodlí svého domova. Nic nedělat, nic nepřemáhat, nic nechtít a všechno se stane samo od sebe.
Ctihodný Gendün Rinpoče